Vědci spočítali, že devět z deseti klimatických katastrof je způsobeno buď nadbytkem, nebo nedostatkem vody. Hodně se to projevuje ve městech, Evropu nevyjímaje. 

Studie vedená společností WaterAid spolu s akademiky z University of Bristol a Cardiff University podle Euronews poukazuje na rozsáhlé vysušování evropských měst. Patří mezi ně například Madrid a Londýn. Zjištění studie také naznačují, že téměř jedno z pěti zkoumaných měst zažívají „klimatický bič“, definovaný jako zintenzivní na jedné straně povodní a na druhé straně sucha. 

20 % měst zažívá přechod toto “bičování” – přechody z jednoho extrému na druhý. Po celém světě asi 13 % měst přechází na extrémnější mokré klima a naopak 7 % se přesouvá na extrémnější suché klima.  

Suchá a mokrá města

Profesorka hydrologie z University of Bristol Katerina Michaelidesová upozorňuje, že změna klimatu nemá celosvětově stejný průběh a některá evropská města zažívají takzvané „převrácení změny klimatu“. Místa, která byla historicky „mokrá“, se stávají „suchými“.

Například Londýn, Paříž, Berlín, Stockholm a Istanbul mají za sebou častější a dlouhotrvající sucha. Jiná evropská města naopak postihují záplavy. 

Stačí si vzpomenout na loňský rok, kdy byly opět velké povodně v České republice, ale také v řadě evropských měst. Loni v září zasáhly povodně Budapešť, Varšavu, Vídeň a Bukurešť. V listopadu 2024 byly ničivé povodně ve Valencii, kde počet obětí přesáhl 200. 

Málo vody

Studie také porovnává zranitelnost vodní infrastruktury každého města spolu s novými údaji o nebezpečích klimatu s cílem zjistit, které jsou nejzranitelnější vůči extrémním změnám v klimatu a nejméně vybavené k jejich zvládnutí. Těžké městské záplavy mohou poškodit sanitační zařízení a šířit nemoci, jako je cholera a tyfus, zatímco nedostatek vody během sucha může ponechat miliony lidí bez vody.

Organizace WaterAid vyjmenovává jak nedávná sucha ve městech jako je Madrid a Kapské Město, tak rozsáhlé záplavy napříč městy v Bangladéši a Pákistánu a zdůrazňuje, že devět z deseti všech klimatických katastrof je poháněno přílišným množstvím vody nebo naopak jejím nedostatkem.  

Katastrofy související s počasím, jako jsou záplavy a sucho, za posledních 50 let narostly čtyřikrát. WaterAid apeluje na politiky, aby uvolnili peníze na implementaci řešení pro boj s vodní krizí právě ve městech.

Evropa povodňová

V České republice dobře víme, že povodně jsou největší živelnou katastrofou. A tak to je v celé Evropě. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí, že povodně jsou nejčastějším typem přírodní katastrofy v Evropě. Podle databáze EM-DAT tvořily povodně skoro polovinu všech katastrof.

Nárůst povodní je velký i z historického hlediska. Studie publikovaná v roce 2018 v časopise Nature analyzovala výskyt povodní v Evropě za posledních 500 let a zjistila, že období let 1990 až 2016 patřilo mezi nejvíce povodňově aktivní.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (ChatGPT 4o)