V koši každého průměrného Čecha ročně skončí překvapivě hodně jídla, celkem se v Česku vyhodí více než milion tun. Jaké jsou generační rozdíly v tom, jak Češi nakládají s potravinovým odpadem?

Společnost zabývající se bojem proti plýtvání jídlem Too Good To Go působí v Česku teprve pár měsíců, ale celosvětově vykazuje skvělé výsledky. Od svého založení v roce 2016 pomohla zachránit více než 350 milionů jídel před plýtváním, což odpovídá zabránění vzniku 945 000 tun CO2, 283,5 miliardám litrů zbytečné spotřeby vody a 980 milionům m2 půdy ročně.

Nyní ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK odhalila překvapivé generační rozdíly v tom, jak Češi nakládají s potravinovým odpadem. Tematický průzkum probíhal v srpnu 2024 a zúčastnilo se ho více než 1000 respondentů. Generace Z a mileniálové nejenže za jídlo více utrácejí, ale také více plýtvají, zatímco baby boomers zaujímají úspornější přístup. Mladší generace však vykazují větší ochotu změnit své návyky a řešit globální problém plýtvání potravinami.

Víc, než si myslíme  

Většina Čechů (87 %) se podle výzkumu staví k vyhazování jídla negativně, největší ochotu něco změnit mají mileniálové. Více než 30 % Čechů pravidelně vyhazuje jídlo, u Gen Z a mileniálů je to dokonce 45 %. V průměru vyhodí každý Čech jídlo za 1800 Kč ročně, Gen Z a mileniálové pak za více než 2400 Kč.

Jenže tvrzení a realita se často rozcházejí. Z průzkumu Mendelovy univerzity vyplývá, že průměrná česká domácnost (2,33 osoby) vyhodí potraviny za 8 000 Kč ročně. To znamená, že je to více než dvojnásobek toho, co si Češi myslí, že vyplýtvají.

Nejnovější data Eurostatu udávají ještě dramatičtější čísla. Říkají, že se v Česku vyhodí více než 1 milion tun jídla ročně. V přepočtu na obyvatele pak každý Čech vyhodí 101 kilogramů kvalitního jídla za rok. To jsou přibližně 2 kilogramy odpadu týdně, které nejen stojí peníze, ale mají také dopad na životní prostředí.

Co se zbytky v restauraci

Přestože 60 % potravinového odpadu vzniká v domácnostech, je to problém i mimo ně. Více než třetina Čechů navštěvuje restaurace alespoň jednou týdně, přesto si čtvrtina lidí nikdy neřekne o jídlo s sebou, přičemž toto chování má několik důvodů. Nejčastějším důvodem, který uvedlo 39 % respondentů, je, že jídlo obvykle dojí nebo je zbytek porce příliš malý na to, aby si ho vzali domů. Nicméně 33 % respondentů odrazují dodatečné náklady na obaly na jídlo s sebou, zatímco 22 % respondentů jednoduše nerado nosí jídlo v krabičce celý během dne. Zajímavé je, že 6 % respondentů přiznalo, že se cítí příliš trapně na to, aby požádali o jídlo s sebou.

Téměř 60 % lidí dojí jídlo v restauraci, i když se cítí přejedení. Hlavním důvodem je, že je jim líto plýtvat jídlem (63 %) a utracenými penězi (41 %). To je důvod, proč je pak 34 % lidí zvyklých dojíst jídlo za každou cenu. 

Mezi praktiky, kterými Češi pozitivně ovlivňují snižování plýtvání potravinami, patří skutečnost, že celých 74 % lidí kupuje potraviny ve slevě, protože se blíží jejich datum spotřeby, ale i přes dobrý úmysl 14 % přiznalo, že je někdy nespotřebují včas a nakonec je vyhodí. 

Neprodané potraviny

Téměř 90 % respondentů souhlasilo s tím, že by podniky měly nabízet přebytky potravin na konci dne za lepší ceny, aby se nemusely vyhazovat. Plných 90 % by si pro takové potraviny také osobně zašlo do svého oblíbeného podniku. 

“Velmi nás těší, že v Česku roste zájem o předcházení plýtvání potravinami. Ve společnosti Too Good To Go jsme již svědky konkrétních akcí. Svědčí o tom rostoucí počet uživatelů aplikace, kterých je nyní 40 000 a kteří již zachránili více než 20 000 Dobrovaků, tj. 20 000 kg kvalitních potravin před plýtváním. Ve velkém měřítku mohou mít malé akce velký dopad,“ uvádí Pavol Dzurjanin, ředitel Too Good To Go Česko.

Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každý rok na celém světě vyhodí až třetina vyprodukovaných potravin. Na jednoho Evropana podle této studie připadá přibližně 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok, z toho více než polovinu mají na svědomí domácnosti.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)