Začátkem října se v Praze konala tisková konference řady institucí zabývajících se tématem udržitelnosti, jejímž cílem bylo seznámit veřejnost s otázkami kolem tzv. ETS2.
Přijetí emisních povolenek ETS 2 se v naší společnosti stává ožehavým tématem a zatímco emisní povolenky zvané ETS1 pro těžký průmysl a energetiku již byly zavedeny — představují 40 % všech u nás vyprodukovaných emisí — , zavádění povolenek pro další sektory, jako je spalování v budovách, v silniční dopravě a v malých energetických a průmyslových provozech provázejí nesnáze.
V Evropské unii má toto rozšíření systému obchodování emisních povolenek vstoupit v platnost v roce 2027, a proto je třeba systém ETS2 zahrnout i do naší legislativy v rámci zákona o emisním obchodování.
Jak na tiskové konferenci uvedl Jiří Koželouh z hnutí Duha, je třeba zpoplatnit uhlík v lokálním vytápění, tedy vytápění uhlím, zemním plynem či naftou, jak se země Evropské Unie zavázaly. Vytápění dřevem, které je obnovitelným zdrojem, se emisní povolenky netýkají.
Co jsou emisní povolenky? Jde o způsob, jak do ceny fosilních paliv započítat škody způsobené jejich spalováním. Tím také přispívají k motivaci zbavit se závislosti na většinově dovážených fosilních palivech, což posiluje prevenci nepředvídatelných (a neovlivnitelných) ekonomických zvratů při růstu ceny těchto surovin, jako tomu bylo při nárůstu cen zemního plynu po vypuknutí války na Ukrajině.
Emisní povolenky vracejí peníze do místní ekonomiky, mají být efektivně využity k financování přechodu na nízko-emisní a obnovitelné zdroje energie a k nastavení podpůrných programů pro nízkopříjmové domácnosti.
V rámci celé Evropy se výnosy z povolenek využijí pro Sociální klimatický fond, do kterého budou chudším státům (jako je ČR) přispívat bohatší státy. Pokud však na energetickém trhu budou výrazné cenové výkyvy, začátek obchodování povolenek se posune na rok 2028.
Cena emisních povolenek bude po první tři roky pomocí stabilizačního mechanismu udržována na hranici 45 EUR za povolenku (v cenách k roku 2020), aby se zamezilo raketovému růstu cen fosilních paliv. Cena povolenky musí motivovat ke změně chování a zároveň musí být sociálně udržitelná.
Trend rozumné modernizace a přechodu na bezemisní ekonomiku je již globální. Proto je třeba do dekarbonizace zapojit i další subjekty včetně nízkopříjmových domácností, které však nyní mají obavy z energetické a dopravní chudoby. Proto je třeba přizpůsobit tomu legislativu a vytvořit podpůrné programy, aby po zavedení emisních povolenek ETS2 netrpěly ani ty nejchudší domácnosti, které dosud topí v kotlech na uhlí, a příprava tohoto strategického plánu by pro vládu měla být stěžejní.
Je nutné investovat do snižování energetické náročnosti i výměny zdrojů vytápění, a také do spolehlivé a bezpečné veřejné dopravy. Je nutné systematicky asistovat v transformaci i těm domácnostem, které nemají disponibilní prostředky, nemají vlastní bydlení či žijí v oblastech, které jsou špatně dostupné veřejnou dopravou.
Jak uvedl PhDr. Jan Krajhanzl, zakladatel a ředitel Institutu 2050, z jejich průzkumů vyplývá, že zhruba čtvrtina našich obyvatel trpí určitým druhem dopravní chudoby už dnes. Podle průzkumů Institutu 2050 by zvýšení ceny benzínu u některých lidí vedlo ke změně dopravních návyků. Je jisté, že emisní povolenky se promítnou do ceny energií, paliv v lokálním vytápění a v ceně fosilních paliv pro vozidla. Dle výpočtů můžeme očekávat nárůst cen pohonných hmot o zhruba 2 až 4 Kč za litr.
Cena emisních povolenek se bude mj. odvíjet také podle toho, jaká po nich bude poptávka, čili jaké bude jejich množství v oběhu. První evropskou zemí, které se tato transpozice s vyloučením spalování uhlí, již zdařila, je Rakousko, v dalších zemích Evropy je situace různá.
V našich podmínkách je při zavádění emisních povolenek ETS 2 nutné přijímat i účinná opatření na podporu ohrožených skupin obyvatelstva, mezi nimiž jinak vzniká panika. Vláda by měla provést analýzu, jak přijetí povolenek zasáhne životy lidí a na základě spolupráce mezi jednotlivými resorty z toho vyvodit patřičné kroky. V současné době je však vládou spíše deklarováno, že toto ožehavé téma řešit nebude. Také u nás stále chybí plán rozvoje obnovitelných zdrojů.
„Klima je třeba stabilizovat, aby nedocházelo k dalším živelným pohromám včetně záplav, ale zároveň je třeba podpořit nejvíce ohrožené skupiny. Nyní tak máme u nás možnost zvednout část populace z chudoby a zároveň zabránit dalšímu prohloubení klimatické změny,“ uvedl na tiskové konferenci Jan Černý, ředitel Sociálních a vzdělávacích programů organizace Člověk v tísni. Podle něj je třeba jednat a připravit dlouhodobé podpůrné programy, aby celá společnost mohla dekarbonizovat svoje bydlení a mobilitu. ETS 2 tedy nevytváří problémy, ale nabízí systémové řešení problémů, které tu už dávno jsou.
Zákon o emisním obchodování je aktuálně projednáván a připomínkován a jeho přijetí do české legislativy je podmínkou pro dosažení financí ze Sociálního klimatického fondu. Druhou povinností je připravit národní Sociálně klimatický plán, který detailně popíše krátko i dlouhodobá opatření podpory zejména nízkopříjmových domácností.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)