Trend snižování spotřeby se začíná prosazovat i na sociálních sítích v Česku. Zelení influenceři jako Tereza Reyes, Natália Pažická, Rozárie Haškovcová nebo Michaela Mrázková, mají desítky i stovky tisíc sledujících. 

Postují příspěvky o minimalismu, o tom, že mít méně neznamená mít málo nebo že kupovat extrémně levné oblečení z čínských e-shopů není v pořádku. Tito převážně mladí lidé, pro které se vžilo označení greenfluenceři, dělají eko-osvětu díky sociálním sítím. A jejich publikum se rok od roku rozšiřuje. 

Natália Pažická

Jedna z nejpopulárnějších greenfluencerek je Slovenka žijící v Česku Natália Pažická. Jen na Instagramu má přes sto tisíc sledujících. Devětadvacetiletá Pažická je bývalá modelka, i proto se její příspěvky týkají z velké části fast fashion průmyslu. 

V jednom ze svých postů ukazuje například skládku oblečení v poušti Atacama v Chile, která je tak obrovská, že je dokonce vidět z vesmíru. Pažická popisuje, že aktivisti a designéři přímo na této skládce zorganizovali Fashion Week, aby poukázali na problém fast fashion a zároveň našli pro vyhozené oblečení využití. „Problém není jen v oděvním průmyslu, ale i v nás, protože konzumujeme příliš mnoho a nemáme zábrany. My ze zemí globálního severu tohle oblečení koupíme, trochu si s ním pohrajeme a vyvezeme jej zpět do nejchudších zemí globálního jihu. Hodíme jim to tam a tito obyvatelé pak snášejí environmentální a zdravotní problémy s tím spojené,“ upozorňuje v příspěvku Pažická.  

Pro redakci Ecoista.cz Pažická říká: „Při tvorbě svých příspěvků vycházím z článků, knih, dokumentů, předplacených časopisů a online portálů. Informace získávám také od různých neziskových organizací nebo mám kontakty na lidi, kteří se věnují určitým tématům, například ochraně lesů a podobně. A většina mých zdrojů je v angličtině.“ 

Stejně jako všichni veřejně vystupující se i ona setkává s hejty. „Lidé mi často vyčítali, že nejsem ve snaze o udržitelný životní styl dokonalá. Jako by to bylo vůbec možné. Většinou to ani nejde být stoprocentně bezchybný. My ale nepotřebujeme pět dokonalých lidí, potřebujeme miliony lidí, kteří se budou snažit být lepší a změnit to, co změnit jde.“ 

Rozárie Haškovcová

Další českou greenfluencerkou je dvaadvacetiletá Rozárie Haškovcová, která publikuje pod profilem Shluk buněk. Má již přes sedmdesát tisíc sledujících a její příspěvky jdou napříč různými eko tématy. Ukazuje v nich například, že člověk nemusí být hned vegetarián ani vegan, stačí se v konzumaci masa uskromnit a pro planetu to bude mít význam. „Kdyby každý snědl jeden plátek slaniny, čtyři plátky kuřete, vypil sklenici mléka denně a zbytek stravy by byl rostlinný, ušetřili bychom polovinu světových emisí z jídla,“ píše Haškovcová a i ona své tvrzení opírá o výstup z vědeckého článku.  V jiném příspěvku zase rozebírá téma větrných elektráren a pomocí seriózních studií a statistik vyvrací obavy, že větrníky jsou zkázou pro ptáky. 

I Rozárie Haškovcová si zakládá na tom, že všechna svá tvrzení podkládá seriózními daty, odkazy na své zdroje vkládá přímo do příspěvků. „V zelených tématech je často zmatek – protiřečící si studie, matoucí žargon a konfliktní názory. Člověk musí tématu velmi dobře rozumět a umět hledat spolehlivé zdroje. Nehledám jen ty, které se mi hodí, využívám i zdroje pro protitvrzení ke svým názorům a snažím se tak hledat pravdu,“ říká pro Ecoista.cz Haškovcová. 

S jistou formou greenfluencingu začala už jako náctiletá. „Vždy jsem si moc přála mluvit o udržitelnosti k větší skupině lidí. Každý můj referát a projekt ve škole jsem se snažila směřovat k udržitelným tématům, takže jsem už v 13 letech greenfluencovala své spolužáky o změně klimatu,“ říká s úsměvem. Jako mladší se několikrát snažila točit videa, ale netroufla si je sdílet. „Po maturitě jsem se sebrala odvahu a začala natáčet a publikovat.“

Ať to dělá někdo jiný

Judita Nechvátalová, šéfka marketingové agentury Green Cat, jež se zaměřuje na takzvaný zelený marketing, říká: „Sociální sítě jsou perfektní v tom, že pro naše poslání postupně získáváme další a další hrdiny v ochraně přírody. A ideálně je to komunikace vzájemná a dlouhodobá. Záleží jen na naší vytrvalosti, upřímnosti a přitažlivosti. Navíc není nutné do komunikace sypat závratné sumy,“ zmiňuje Nechvátalová.  

Podle Nechvátalové mnozí Češi mají velký zájem sledovat na svých sítích obsah s přírodě blízkou tematikou. Zajímá je dokonce víc než bulvár. Příroda jako téma je nejatraktivnějším mediálním tématem ze všech, jak uvedlo 81 % respondentů ve velkém průzkumu Masarykovy univerzity z roku 2018. Životní prostředí zajímá 68 % lidí, oproti tomu bulvárními tématy žije jen 20 % veřejnosti. 

„Tahle statistika bude plus minus fungovat na všech sítích, až potud je to paráda. Ale nejásejme předčasně. Naši spoluobčané zároveň nevykazují žádnou závratnou ochotu něco kloudného pro zbožňovanou přírodu dělat,“ krčí rameny Nechvátalová. Má tím na mysli, že lidé sice chtějí, aby se příroda chránila, ale ať dělá někdo jiný. „Ideálně stát a firmy,“ dodává. 

Expert na sociální sítě Adam Zbiejczuk podotýká, že antikonzum je téma, které bylo in už v devadesátých letech. „Ale stejně tehdy jako dnes je to téma, které je vlastní určité skupině, jež není příliš velká. Jsou jistě profily, jež by se daly označit za antikonzumní v širším slova smyslu a mají velké dosahy a popularitu, ale obvykle nejde o nové profily, ale jsou léta budované bez ohledu na aktuální trendy,“ shrnuje Zbiejczuk. 

Jako příklad zmiňuje facebookovou stránku Kuchařka ze Svatojánu. Vede ji Eva Francová, žena středního věku, která jednoduchým stylem postuje příspěvky o tom, jak vařit a žít z toho, co dům a zahrada dají. A má 143 tisíc sledujících. 

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)