V mnoha velkoměstech je volná až každá čtvrtá kancelář. Některé startupy jim dávají druhý život – vznikají indoor farmy pěstující rozmanité rostliny, jako je kapusta, okurky a bylinky.

Od svého otevření v roce 1967 je kanadská „Calgary Tower“, 190 metrů vysoká železobetonová vyhlídková věž oblíbeným cílem turistů, kteří se chtějí rozhlédnout po kraji. BBC na jejím příkladu upozorňuje na rostoucí fenomén. Loni přivítala nový druh podnikání – krytou farmu, rozkládající se na ploše 6000 m2. Produkuje desítky druhů plodin včetně jahod, kapusty a okurek. Nejde o ojedinělý případ. Od Japonska přes Singapur až po Dubaj se objevují vertikální vnitřní farmy, kde lze plodiny pěstovat v klimaticky kontrolovaném prostředí pomocí technik hydroponie, aquaponie nebo aeroponie.

Indoor frčí

Indoorové zemědělství je na vzestupu roky. Pronajímatelé se snaží využít prázdné kancelářské prostory, protože firmy začínají od covidu přecházet hybridní práci, třeba v USA je míra neobsazenosti kanceláří více než 20 %. Zájem o městské farmy vzbuzují i další důvody. Přestože se dodavatelské řetězce po pandemii z velké části zotavily, další globální problémy, včetně změny klimatu, geopolitických nepokojů a stávek farmářů, podtrhují jejich křehkost a nutí města hledat možnosti místní produkce potravin.

Jedno zřejmé využití volných kancelářských prostor je přeměnit je na rezidenční bydlení. Přeměna na vertikální farmy je však překvapivě často jednodušší. Při přeměně kancelářských prostor na byty je totiž třeba vyčlenit jednotlivé jednotky, z nichž každá potřebuje přirozené světlo a odvody odpadu. Otevřený charakter většiny moderních kanceláří nebo skladů může být vhodnější pro farmářské použití. 

Farma ve věži

Zmíněný projekt Calgary Tower, vymyšlený společností Agriplay Ventures, zapracoval na odstranění těchto překážek. Využívá technologii regálů o šířce 1 x 2,5 metrů vysokých 3 metry, které se snadno přizpůsobí jakémukoli prostoru s ventilací. 

Díky umělému světlu a řízeným teplotám se kanceláře osvědčují jako překvapivě dobré prostředí pro vnitřní zemědělství. Mrtvé kancelářské zóny tak ožívají rostlinnou produkcí. 

Výhody pro planetu jsou zřejmé – spotřebitelé mají svého farmáře blízko, odpadají emise z dopravy. Většina indoor farem uvádí, že používají nepatrný zlomek vody a také vykazují vyšší produkci než běžné farmy. 

Achillovou patou vertikální farmy je energie, potřebuje hodně elektřiny k provozu osvětlovacích a ventilačních systémů, chytrých senzorů a automatizovaných technologií sklizně. Ale pokud je energie získávána z obnovitelných zdrojů, mohou indoor farmy i v této metrice překonat běžné farmy.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)