Za čím si vlastně dnes člověk stojí? V debatě o „udržitelnosti“ vládne chaos a emoce, na kterých se přiživuje nový nájemník Bílého domu a další hejtři – jistě se nějaký objeví i pod tímto textem. Nicméně toto je článek určen pro „dospělého čtenáře“.

Pro čtenáře, který nezavírá oči před tím, že se klima a stav životního prostředí vyvíjí, a to ne zrovna ideálně. Ani pro takového rozumného čtenáře nicméně „udržitelnost“ nemá jednotnou zelenou barvu. Co člověk, to názor.

Zelená má mnoho odstínů. Může být tedy užitečné se podívat na nástroj akademiků, kteří názory na životní prostředí zkoumají do hloubky. Ti již před řadou let vyvinuli tzv. škálu Nového Ekologického Paradigmatu (NEP). Tato škála se skládá z 15 tvrzení, kde 8 z nich reprezentuje onen nový pohled na svět – více „přírodní“ – zatímco sedm z nich zrcadlí starý pohled ve stylu „člověk je vládce přírody“.

Eco-gender gap

Jak píše Marc Anderson z Univerzity of Maine, tato škála vznikla v USA už před několika dekádami. Environmentální hnutí v USA se zrodilo někdy na přelomu 60. a 70. let, kdy vzbudily zájem knihy jako Silent Spring o úbytku volně žijících ptáků. Od té doby se začal tvořit určitý soubor otázek, který ukazuje, jak si daný člověk stojí na pomyslné škále Já–Planeta.

Při výzkumu dostáváte ke každému tvrzení možnosti vyjádřit se od silného nesouhlasu k silnému souhlasu. Můžete si v rodině, s přáteli nebo v týmu v práci otázky vyplnit a hned uvidíte, v čem se lišíte.
Dost možná při oné introspekci zjistíte, že na „zelenost“ má vliv pohlaví. To je totiž jedno z nedávných významných zjištění – totiž že ženy jsou dnes mnohem více orientovány udržitelným způsobem. Říká se tomu eco-gender gap. Britská marketingová společnost Mintel například zjistila, že „eco-friendly living“ vyznává 71 % žen, ale u mužů je to jen 59 %.

Také John Burn-Murdoch, šéf datových analytiků z Financial Times, prezentoval nedávno studii o tom, že ženy jsou obecně liberálnější, progresivnější a více pro politiky udržitelnosti, zatímco mladí muži jsou tzv. konzervativnější.

Názory na udržitelnost se v člověku nevytvářejí jen tak – jsou součástí jeho politických názorů, jeho pohledu na svět, jeho pocitu, zda mu vývoj světa přináší to, co potřebuje.

15 otázek na tělo

A teď už ke slíbené škále NEP. Jde o těchto patnáct tvrzení. Souhlasíte? Nesouhlasíte? Jak silně?

1. Blížíme se k limitu počtu lidí, které Země dokáže uživit.
   
2. Lidé mají právo upravovat přírodní prostředí podle svých potřeb.
   
3. Když lidé zasahují do přírody, často to vede k katastrofálním následkům.
   
4. Lidská vynalézavost zajistí, že neuděláme Zemi neobyvatelnou.
   
5. Lidé vážně zneužívají životní prostředí.
   
6. Země má dostatek přírodních zdrojů, pokud se naučíme, jak je rozvíjet.
   
7. Rostliny a zvířata mají stejně jako lidé právo na existenci.
   
8. Rovnováha přírody je dostatečně silná, aby zvládla dopady moderních průmyslových národů.
   
9. Navzdory našim zvláštním schopnostem jsou lidé stále podřízeni zákonům přírody.
   
10. Takzvaná „ekologická krize“, které lidstvo čelí, byla značně zveličena.
    
11. Země je jako kosmická loď s velmi omezeným prostorem a zdroji.
    
12. Lidé byli předurčeni vládnout nad zbytkem přírody.
    
13. Rovnováha přírody je velmi křehká a snadno narušitelná.
    
14. Lidé se nakonec naučí o fungování přírody tolik, že ji budou schopni ovládat.
    
15. Pokud budou věci pokračovat dosavadním tempem, brzy zažijeme velkou ekologickou katastrofu.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)